Jana Kalvodová, JK BUS

Norsko (zastarale Norvežsko, v místní jazykové verzi bokmål celým názvem Kongeriket Norge (Norské království). Se svou rozlohou 323 758 kilometrů čtverečních zaujímá 8. místo v Evropě. Hlavním městem je Oslo se zhruba 911.000 obyvateli (tzv. Velké Oslo - Stor Oslo). Státním zřízením Norska je unitární stát a parlamentní monarchie. Sousedí se Švédskem na většině jihovýchodní hranice, Finskem a Ruskem na severovýchodě. S Ruskem vede spor o dělící linii teritoriálních vod v Barentsově moři. Pod norskou suverenitu patří rovněž arktické souostroví Svalbard (Špicberky) a ostrov Jan Mayen v blízkosti Islandu. Administrativně dosud patří Norsku také ostrov Bouvetøya v jižním Atlantiku. Země si činí nárok i na Ostrov Petra I. v jižním Pacifiku a teritorium Země královny Maud (Dronning Maud Land) v Antarktidě.

Norsko je převážně hornatá země, nejvyšší hora Galdhøpiggen měří 2469 metrů. V její blízkosti také leží dva norské ledovce Jostedalsbreen a Jotunheimen, lákající každý rok tisíce turistů. Na mezinárodní silnici E16, spojující Oslo s Bergenem na západním pobřeží Norska, se nachází nejdelší silniční tunel na světě (Lærdal, 24,5 km dlouhý).

Norsko bylo dlouhou dobu spojeno s Dánskem. Norsko roku 1380 vstoupilo do personální unie s Dánskem. Spolu s ním vstoupilo roku 1397 do Kalmarské unie. Po zániku Kalmarské unie zůstalo Norsko spojeno s Dánskem. Dánsko o Norsko přišlo, protože bojovalo po boku Napoleona proti koalici, ve které bylo Švédsko, a to požadovalo území Norska. Než Norsko vstoupilo do personální unie se Švédskem vyhlásilo roku 1814 svoji nezávislost. Ta nebyla uznána.

Moderní Norsko vzniklo roku 1905 kdy se většina obyvatel rozhodla pro nezávislý stát. Za první světové války bylo Norsko neutrální. V roce 1940 bylo Norsko přepadeno Německem a přes odpor (o významný přístav Narvik na severu bojovali po boku Norů i Britové svou plnou válečnou silou) bylo obsazeno. V Norsku se zmocnil vlády kolaborant Vidkun Quisling. Země byla okupována až do roku 1945. Po válce Norsko vstoupilo do NATO.

Státní zřízení: konstituční monarchie

Hlavní město: Oslo

Celková rozloha: 385 199 km2

Počet obyvatel: 4 691 849

Měna: koruna (NOK)

Telefonní předvolba: +47

Norsko sousedí se Švédskem na většině jihovýchodní hranice, Finskem a Ruskem na severovýchodě. S Ruskem vede spor o dělící linii teritoriálních vod v Barentsově moři. Pod norskou suverenitu patří rovněž arktické souostroví Svalbard (Špicberky) a ostrov Jan Mayen v blízkosti Islandu. Administrativně dosud patří Norsku také ostrov Bouvetøya v jižním Atlantiku. Země si činí nárok i na Ostrov Petra I. v jižním Pacifiku a teritorium Země královny Maud (Dronning Maud Land) v Antarktidě. Norsko je převážně hornatá země, s nejvyšší horou Galdhøpiggen, která měří 2469 metrů. Nedaleko ní také leží dva norské ledovce Jostedalsbreen a Jotunheimen, lákající každý rok tisíce turistů. Na mezinárodní silnici E16, spojující Oslo s Bergenem na západním pobřeží Norska, se nachází nejdelší dopravní tunel na světě (Lærdal, 24,5 km dlouhý).

Reliéf Norska byl modelován mnoha ledovci, na západním pobřeží jsou četné fjordy, které vznikly zatopením ledovcových údolí. Pobřeží je členité, příkré a fjordové s mnoha drobnými ostrovy a zálivy.

K jihovýchodu je pobřeží méně členité a pozvolné, ale přemodelování ledovci je také patrné. Celým Norskem se od jihu táhne Skandinávské pohoří s velmi početným zaledněním. Skandinávském pohoří se nachází největší pevninský evropský ledovec Jostedalsbreen.

Podnebí Norska je ovlivněno oceánem, zejména systémem Golfského proudu.  Jižní oblasti Norska jsou řazeny k mírně teplému, vlhkému podnebí západních pobřeží. Nejvíce srážek spadne na podzim. Severně od  Alesundu až k 70° s. š. se táhne podnebný pás, který odpovídá mírně teplému podnebí západních podnebí s chladným létem. Na východ od Skandinávského pohoří se táhne pás mírně studeného kontinentálního podnebí s chladným létem. Oblast jižního Skandinávského pohoří je pod vlivem horského podnebí. Za polárním kruhem panuje podnebí tundry.

Norsko nabízí velmi překrásné přírodní scenérie a vody plné ryb, vhodné ke sportovnímu i komerčnímu rybolovu.

Průměrné roční údaje: